V rámci modulárních dřevostaveb je často využívána možnost větrání pomocí rekuperace. Systém rekuperace nám umožňuje zajistit dostatečnou výměnu vzduchu v objektu a tím zabezpečit zdravé vnitřní prostředí. Díky stále čerstvému vzduchu v domě se cítíme svěže – nejsme unavení, netrpíme bolestmi hlavy a lépe se soustředíme. Jako příjemný bonus nám díky zpětnému zisku tepla klesnou náklady na vytápění.
Kvalita vnitřního prostředí v objektech má obrovský vliv na naše zdraví a psychickou pohodu. Hygienické normy udávají potřebnou výměnu vzduchu v místnosti pro zajištění dostatečného větrání – minimální dávka venkovního vzduchu na osobu je 15 m3/h, doporučená 25 m3/h. Zároveň by intenzita větrání v místnosti neměla být nižší než 0,3 h-1 (0,5 h-1 doporučeně). To znamená, že za hodinu by se měla vyměnit minimálně 1/3 objemu vzduchu v místnosti.
Jistě si všichni vybavíme pocit, když vstoupíme do nedostatečně vyvětrané místnosti: vzduch je vydýchaný a těžký. V takové místnosti se necítíme dobře, padne na nás únava, může nás začít bolet hlava a nemůžeme se soustředit. To je způsobeno vysokou koncentrací CO2 ve vzduchu. Každý člověk přirozeně vydechuje nemalé množství CO2, které se dostává do okolního vzduchu a tím se při nedostatečném větrání zvyšuje jeho koncentrace v místnosti. Doporučená maximální hodnota koncentrace CO2 je 1 500 ppm, přičemž už při hodnotě 1 000 ppm většina lidí pociťuje příznaky únavy a diskomfortu. Hodnoty nad 5 000 ppm už způsobují zdravotní rizika jako zvýšený tep a nevolnosti.
Pokud se tedy ráno budíte nevyspalí a s bolestí hlavy, může za to pravděpodobně nedostatečné větrání místnosti a tím zvýšená koncentrace CO2, která může v nevětrané ložnici ráno dosahovat klidně 2 až 3-násobku maximální doporučené hodnoty.
Trend snižování energetické náročnosti budov vede k zateplování staveb a utěsňování jejich obálky. Tepelná izolace pláště budovy a těsná okna zabrání únikům tepla z objektu, ale také přísunu venkovního vzduchu dovnitř. Netěsnosti, které u starších staveb pomáhaly s výměnou vzduchu jsou v dnešních novostavbách natolik minimalizovány, že již nestačí otevřít okno 2x denně. Nedost,atečnou výměnou vzduchu stoupá kromě CO2 také vlhkost a s ní spojená možnost vzniku plísní. Potřebnou výměnu se poté snažíme dohánět celodenně otevřenou mikroventilací čímž se v podstatě vracíme zpátky k „profukujícím oknům“ a kýžená úspora v rámci úniku tepla je ta tam. Cirkulaci vzduchu pak brání i dlouhé záclony a zejména pak těžké nepropustné závěsy na oknech, které nám jinak v noci zajišťují dostatečnou tmu v místnosti a tím i zdravý spánek. Teplo z radiátorů i ta trocha čerstvého vzduchu z mikroventilace se pak do místnosti dostávají o to obtížněji.
Zajištění větrání pomocí rekuperace je vhodné jak pro novostavby, tak pro nově zateplené stávající domy. Jednoduše pro všechny objekty, ve kterých chceme zajistit kvalitní vnitřní prostředí s minimalizací nákladů na vytápění.
Rekuperace = zpětný zisk tepla funguje tak, že přiváděný čerstvý venkovní vzduch prochází přes rekuperační výměník, který je umístěn uvnitř vzduchotechnické jednotky, kde se setkává s teplým vzduchem odváděným z objektu. Přes teplosměnnou plochu výměníku dochází k předání tepla mezi teplým odváděným a chladným přiváděným vzduchem. Čerstvý vzduch ohřátý od odpadního proudí dovnitř budovy, odváděný znehodnocený vzduch z budovy ven.
Celková tepelná ztráta objektu sestává ze ztráty tepla prostupem konstrukcemi a ztráty tepla větráním. Díky principu zpětného zisku tepla jsme schopni využít již vyrobené teplo, vrátit jej zpět do objektu a tím snížit ztrátu tepla větráním – ta tvoří u dobře zaizolovaných budov cca 1/3 celkové tepelné ztráty. Míra zpětného využití je dána tzv. účinností rekuperace, která se pohybuje v rozmezí 0–100 %.
Běžné větrání okny má účinnost 0 % – při otevřeném okně je teplý vzduch bez užitku odváděn ven a je nahrazen čerstvým studeným vzduchem z venku. Naopak, pokud bychom byli schopni ohřát přiváděný vzduch od odváděného na stejnou teplotu jako má odváděný vzduch, větrali bychom s účinností 100 % = bez ztráty energie. Této účinnosti však není technicky reálné dosáhnout.
Moderní rekuperační jednotky mají účinnost zpětného získávání tepla od 60 do 95 % a jsou tedy schopny ohřát přívodní vzduch na teplotu pouze o několik stupňů nižší, než je teplota v domě. Tím jsou tepelné ztráty větráním minimalizovány a celková tepelná ztráta objektu se sníží o cca 30 % oproti klasickému větrání okny.
Nižší tepelná ztráta objektu znamená nižší náklady na provoz systému vytápění, mnohdy i možnost instalace zdroje tepla s nižším výkonem a s tím spojených ušetřených pořizovacích nákladů.
Při stavbách našich modulových domů spolupracujeme již několik let s firmou Evora, která patří mezi jedny z nejlepších na trhu technologií (nejen) pro pasivní domy. Pomáhá vytvářet příjemné a komfortní prostředí pro život s minimálními náklady na provoz a dopady na životní prostředí. Taková je i naše filozofie, a proto jsme navázali spolupráci právě s nimi. Česká společnost Evora vybavuje všechny naše modelové domy i domy určené pro pozdější prodej rekuperačními jednotkami. Máme s nimi skvělé zkušenosti a našim klientům je doporučujeme jako první volbu.
