Napadlo vás někdy, že bydlení v dřevostavbě a v klasickém zděném domě se neliší jenom ekologií, ekonomičností, svou filozofií, ale taky pocitově? Stačí si sáhnout na jejich stěny. Proč zeď dřevostavby hřeje, zatímco cihlová zeď studí?

Hmatatelný rozdíl v teplotě zdí

Dřevěná zeď dřevostavby nestudí. Dřevo má v sobě totiž drobné póry a jemné vzduchové bubliny, což z něj dělá dobrý izolant. Když se dotknete zdí dřevostavby, vždy budou příjemně teplé – přesně podle nastavené pokojové teploty, kterou máte rádi. Pocitově tedy dotek na zeď působí tak, jako kdybyste například sahali na oblečení, které máte na sobě. Dřevo má menší tepelnou vodivost než cihla, proto je na dotek vždycky příjemnější.

Klasická cihlová zeď bývá chladná, což je dáno především jejími fyzikálními vlastnostmi. Cihla je keramika, tedy homogenní hmota, která má horší izolační vlastnosti. Pokud bychom zeď dřevostavby teplotně přirovnali k oblečení, které máme na sobě, bude klasická cihlová zeď mikina, kterou jste nechali přes noc venku, a ráno si ji máte pro zahřátí obléct. Brrr, nepříjemná představa.

Pokud budete mít dvě budovy – dřevostavbu a zděnou stavbu – vytopené na stejnou teplotu, při doteku budou jejich zdi úplně jinak teplé.

Vizualizace sedlové střechy na modulovém domě o rozměru 4x13m firmy Eko modular.

Příjemná teplota v zimě i v létě

„Vzhledem ke klimatickým změnám posledních let se nás zákazníci často ptají, jaká je tedy v dřevostavbách v létě teplota. Zajímá je zejména srovnání s klasickými zděnými stavbami. I tady hrají dřevostavby prim. Dřevěná budova má totiž menší akumulační schopnosti tepla, což v létě přináší nespornou výhodu: Když se totiž přes noc modulární dřevostavba hodně vyvětrá, zůstane v ní příjemné chladno klidně až do oběda,“ vysvětluje specialista na modulární dřevostavby Vojtěch Juřenčák. Zděnou budovu takovým větráním ochladit nelze a s postupujícími letními teplotami se vnitřek budovy čím dál víc ohřívá. Léto je tedy zpravidla krušnější ve zděných stavbách.

V zimě se bez topení neobejdete ani v dřevostavbě, ani v klasické zděné stavbě. Pocitově v nich ovšem začne fungovat výše popsané sálání tepla. Když člověk vytápí zděný dům, často má pocit studených zdí a připadá mu, že v místnostech je pořád chladno, proto zbytečně více a více topí. Dřevo se při vytápění takovým způsobem nechová a je příjemně teplé.

S teplotou souvisí i vlhnutí a plíseň

Modulární dřevostavby na plíseň zpravidla netrpí, protože plesniví jenom špatně ošetřené nebo užité dřevo. Když už je totiž dřevo jednou správně vysušené, nezvlhne. Pokud by se k němu nějakým nevhodně provedeným konstrukčním řešením dostala voda, i po jejím vniknutí se s největší pravděpodobností opět vysuší (při větším množství vody např. při povodních to už platit nemusí). Cihlová zeď oproti dřevu plesniví překvapivě častěji. Když zvlhne, začne přirozeně plesnivět a její vysušení už bývá náročnější proces.

Dřevěná zeď respektuje možnosti planety

Bydlení v modulové dřevostavbě nepředstavuje jenom praktické a ekonomické řešení, ale také respektující přístup k životu. Současné stavebnictví je totiž samo o sobě neudržitelné. Pojďme na chvilku počítat: Ze 7,4 miliardy obyvatel Země jsou 2 miliardy stále dětmi, tedy mladšími 16 let. Tyto 2 miliardy dětí ovšem vyrostou v dospělé, kteří budou potřebovat své vlastní byty, pracoviště a infrastrukturu, což všichni nutně pocítíme v následujícím desetiletí. Jenom pro představu – 2 miliardy lidí žily na naší planetě v roce 1930. To tedy znamená, že v příštím desetiletí musíme znovu vybudovat vše, co bylo vybudováno do roku 1930. Pokud bychom to chtěli dělat podle současných standardů, potřebovali bychom 1 000 miliard tun betonu a cihel. Nejsou ani dostupné, ani vyrobitelné. Proto musíme změnit naši filozofii bydlení a začít stavět respektujícím způsobem k přírodě. Jako velmi vhodné řešení se nabízí modulová dřevostavba, která šetří zdraví, čas i provozní peníze.

Vizualizace bungalovu vystavěného pomocí modulové dřevostavby od firmy Eko modular.

Vizualizace bungalovu vystavěného pomocí modulové dřevostavby od firmy Eko modular.